JÁ A UPÍR 2 ČÁST!!!!!!!!

28. dubna 2012 v 20:24 | Kathrin |  JÁ A UPÍR
2.



Druhý den ve škole jsem se rozhlížela do všech stran.(zase jsem ho uviděla).měla jsem mít první hodinu přírodopis a jako náhodou jsem šla do hodiny pozdě.vešla jsem do třidy omluvila se učiteli a rohlížela se po volné místě a Amber.jenomže jsem si všimla,že vedle Amber už sedí Emily (to je teda zrádkyně!!!).
Jediné volné místo bylo vedle záhadného kluka.nachystala jsem si knihu vzala ji do ruky a sedla si k němu.(žákovskou jsem neměla jelikož jsem ji nachala doma.otevřela jsem učebnici na stránce 14 kapitola SAVCI jak řekl učitel.


On jen chvíly hrabal v tašce (asi něco hledal).potom na chvíly přestal a otočil se ke mně. Dotkl se mé učebnice a já zalapala po dechu. "můžu si ji pujčit prosím ??" "jo"odsekla jsem rychle a upusita učebnici. On si ji posunul k sobě a usmál se na mě.Já si podle pokinů učitele vzala tužku a papír a napsala velkým písmem nadpis savci.
Učitel psal na tabuli a já si nechtěla ničeho jinýho všimat a taky jsem to nědělala(to se rozumí)a opisovala dál z tabule zápis na papír.
Ruku jsem měla položenou na kraji své učebnice,ale v tom jsem ucítila malé uškubnutía moje ruka se ocitla na studené lavici.ucítila jsem jen jemný závan jeho dechu na svém kruku a trochu se vyděsila"nemáš něco na psaní??" jeho hlas mi ovanul celé ucho a já dostala rozpaky a ucítila jak mi srdce uplně bije jako o život "jo teda ano"řekla jsem roztřepaným hlasem"děkuju" poděkoval a znova se usmál."není zač!!"řekla jsem ale už né tak rozechvělým hlasem a přinutila jsem se k usměvu.
Trrrrrrr. "zvoní"zazvonilo a všichni se rozjásali"posaďte se a dopište si učivo prosím"okřikl je rychle učitel.všichni si zase sedli a učitel se usmál a prohlásil "konec hodiny dopíše,e si to zítra"řekl učitel pobaveně(rád nás škadlí).vzala jsem si učebnici a papír a pouzdro a zbalila si je do bledě modré tašky.
Když už jsem vycházela ze dveří zastavila mě nečí vysoká bledá postava která stála předemnou "ahoj jen jsem se chtěl představit já jsem Braen""ja jsem Jesica".ozvala jsem se a obešla ho obloukem. "díky ještě jednou "nemáš zač."odsekla jsem a vydala se ke své skříňce….
Vyšel hned za mnou jakoby mně sledoval, tak to teda vypadalo. Otevřela jsem skříňku a vytáhla si svou bundu"jsi v poho ??" "jasně"trochu jsem se zachvěla a měla jsem pocit že každou chvíly omdlím.najednou z ničeho nic se mi podlomily kolena a já se začala kácet na zem. Ucítila jsem něčí vetší sinle paže jak mě podepřely a já na malou chvilku zavřela oči
Když jsem se probrala někdo mě držel v naruči a potom jsem uslyšela hlas byl tak silný sebejistý ,ale trochu ustaraný."není ti nic??"zeptas se Braen asi 3 minuty jsem mlčela a pak se jen zmohla na "jo jsem"řekla jsem . Braen mě postavil zpět na nohy ke skříňce "děkuji"ozvala jsem se oslabeně,ale on stále mlčel a v očích se mu blýskalo překvapení. "není zač"řekl po asi pěti minutách.
Myslela jsem si že byl překvapený s toho jak jsem zareagovala,ale znova promluvil a moje myšlení tím uplně zarazil "nestalo se ti nic.doufám"řekl hádavě.Taky se mi zdál trochu nervozní "ne není mi nic" ujistila jsem ho a usmála se na něj. "měl bych tě pro jistotu doprovodit.můžu??" zeptal se hodně tázavě"jo jak chceš??" "OK tak teda můžu"oddechl si a pak se prudce nadechl. " OK jdeme"pokynula jsem a vyrazila tiše za ním.vyšly jsme ze dveří školy a vydali se na cestu k mému domu
Podíval se na mě a pomalu nahlas vyslovil "Takže Jesica to je kezké jméno" "díky"odpověděla jsem a nadechla se "Ale ty máš taky hezkéjméno Braen fakt se mi líbí" "no ale mě se tvoje jméno líbí více!!!!!" " ne to není pravda nehádej se"a takhle jsme se hádáli dokud jsme nedošli ke mně domů. Tam jen řekl "konec hádek Jesico"a jeho usměv vypadal na něco záludného.
"jak chceš ať je po tvém!!!" řakla jsem a ušklíbla se.podíval se na své hodinky na ruce (asi na čas to je jasné) pak špitl "ahoj už musím jít je moc hodin tak zítra ve škole pa"potom se otočil a vyšel na cestu"ahoj zítra"zavolala jsem ještě za ním. Otočil se a vroucně se na mě usmál p=ak se otočila a vyšel na cesto po šedém malém chodníčku.
Ja jsem byla trochu překvapenáa ohromená ,ale vzápěti jsem otevřela dveře a vešla dovnitř do domu. Svlíkla jsem se umyla a šla do postele. Vzápětí jsem usnula.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama