JÁ A UPÍR 7 ČÁST!!!!!!!! 2 část!!!

28. června 2012 v 17:50 | Kathrin |  JÁ A UPÍR
7.2.část

Probudila jsem se na místě které jsem moc dobře znala.ve sklepě. Uslyšela jsem dva hlasy vycházející z přední části kousek od dveří sklepa. První byl Braenův ten jsem poznala na 100 procent ale ten druhý jsem neznala přesto že mi připadal tak známý.
"zbláznil ses? Co jsi to udělal.?"zeptal se opovržlivě Braen. "asi ano."řekl ten druhý hlas nepřítomně.


Nemohla jsem dál mlčet už jsem chtěla aby si m ě konečně všimly oba dva přesto že jsem toho druhého neznala.
"Braene!?"vykřikla jsem. Když se oba otočily a přestali dychtivě diskutovat o tom co se před chvíli stalo zalapala jsem po dechu Jakobech se nemohla nadechnout byl to děsný pocit. Braen byl vmžiku u mě aj přidžel mě nahoře tak abych se mohla nadechnout.
"co tady děláme?"položila jsem rychlou otázku.
"tvoje matka se tady objevila tak jsme se sem schovali i s tebou"vysvětlil krátce." S Jakem."dodal.
"jake!"zopakovala jsem nechápavě.
"Ano to je moje jméno.!"ozval se vdle nás Jake.neboj tvoje matka ví že jsi tady se mnou."odmlčel se "pouze neví o Jakovi."
"pravda"přisvědčil Jake a zářivě se nanás oba usmál.
V Braenově tváři jsem zpozorovala záblesk hněvu a starosti připadalo mi to divné,ale přesto se mi při jeho doteku rozbušilo srdce.pohledem o mě ,ale nezavadil jen pozoroval pochodujícího Jaka a u toho se ustaraně mračil.
" Co se stalo?"zeptala jsem se když jsem na krku nahmatala dvě hluboké dírky od upířího kousnutí.
"JACOB tě kousl.!"zaburácel Braen.
"ANO"řekl lhostejně Jacob a já pozorovala jak si ho Braen prohlíží. Přejel mi po obou dvou rankách na krku až to zabolelelo.
"chutnalas dobře ale mohl jsem tě zabít ,ale to by mi Braen neodpustil."pronesl opět něco Jacob.¨
"bolí to moc?"zeptal se Braen
"NE"řekla jsem "to nic to nebolí je mi naprosto dobře."
Zklesle se mi zahleděl do očí a pak se své bundy vytáhl malou kašmírovou šálu a obmotal mi ji kolem krku.
"to by mělo zastavit krvácení"pronesl tiše.
"dekuji"zašeptala jsem a stiskla mi pevně jeho silnou ruku.potom už si jen pamatuju že mě Braen žádal abych nikomu nic neříkala že to souvisí z mým životem a pak si s Jacobem něco šuškali a pak ke mně Braen přistoupil a řekl mi že to nesmím vážně nebo umřu ani svojí mámě že to nesmím říct. A já mu slíbila že to nikomu nepovím a pak jen oznámila že musím za matkou nahoru ze sklepa do kuchyně.
"odcházím a vy se vyprovoďte sami"s těmihle slovy jsem za sebou zabouchla dveře a vyšla po schodech nahoru do kuchyně.
"měj se"uslyšela jsem ještě než jsem vyšla nahoru Braenův hlas.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama